Medaile sv.Jiří pro Huga

22.10.2019 17:34
Adolf „Hugo“ Lisý
 
ONDŘEJ VOKÁL·ČTVRTEK 11. ČERVENCE 2019·READING TIME: 3 MINUTES
Ve skautu děláme ve svém volném čase, bez nároku na finanční odměnu spousty věcí proto, že jsme přesvědčeni o jejich správnosti. Děkujeme si navzájem, motivujeme se, občas se i oceňujeme. Když to někdo s tím děláním správných věcí přepískne, může být oceněn skautským vyznamenáním. Jedním z těch nejvyšších je Medaile svatého Jiří. Má tři stupně: bronzový, stříbrný a zlatý. Zlatý stupeň je rezervován těm, kteří opravdu dlouhou dobu pečovali o výchovu dětí a vzdělávání dospělých a jejichž péče přesáhla hranice regionu.
Včera jsem měl čest jednoho z těchto výjimečných skautů zlatým Jiřím ocenit. Hugo založil svůj první skautský oddíl v Plaňanech na konci šedesátých let. Po srpnových událostech a následném zrušení skautů dlouhá léta dětem připravoval skautský program pod hlavičkami jiných organizací. Jako skaut bez lilie. Krátce po revoluci založil se svými přáteli a svěřenci skautské středisko Modrá želva Ratboř a neuvěřitelných 20 let jej vedl. Kromě toho stíhal v nově založeném středisku vést oddíl vlčat (kluci na prvním stupni základky), působil ve vedení kolínské skautské okresní rady a několik let jako člen Ústřední rady Junáka (tehdejší nejvyšší článek hnutí), kde se opět staral zejména o výchovu vlčat.
Fíha, to je zásluh! To je práce! To je kus života! Na papíře to vypadá krásně, ale papír může zkreslovat a skrývat méně blyštivá zákoutí. Abyste si byli jistí, že oceňujete správného člověka, musíte hledat drobné příběhy, musíte se ptát lidí a musíte pozorovat, jak jej okolí vnímá. A tak jsem pozoroval a viděl: Na rtech sedmdesátiletého muže viseli o generace mladší puberťáci a hltali každé slovo z příběhů, co vyprávěl. U ohně zněly jen písně, které sám napsal. Všichni znali text a všichni je zpívali. Jako dík mu vlastnoručně vyrobili křeslo a namalovali obraz.
Hugo nemá v kolektivu ratbořských skautů místo nahoře jako přísná autorita, ale úplně uprostřed jako legenda, jako kamarád všech bez rozdílu věku.
A tak jsem přesvědčený, že se další zlatý Jiří dostal na správná prsa. Na hruď hudebníka, textaře, malíře, sochaře, vychovatele, ředitele Domova dětí a mládeže, trampa, romantika, skauta a přítele, na hruď Adolfa „Huga“ Lisého.
Přeji vše dobré, bratře!
Rataje nad Sázavou, 11. 7. 2019